Podcast #16 Lékař, který léčí srdcem – MUDr. Pavel Biskup

MUDr. Pavel Biskup: “V čekárnách konečně přibývá tatínků”

Pana doktora Biskupa znám osobně. Je pediatrem jednoho z mých dětí, ale v mých očích především skromným člověkem s velkým srdcem. Má vlastní ordinaci a také vede Dětské centrum Chocerady, specializované na zdravotně znevýhodněné děti a jejich rodiny.

Zajímalo mě, co vše z jeho pohledu souvisí s nemocí dítěte a také, jestli vnímá proměňující se roli otců. Jsem moc rád, že pozvání do mého podcastu přijal. 

Povídali jsme si o tom, 

• proč se rozhodl být pediatrem,
• proč se mu vyplácí spolupracovat při léčbě s celou rodinou dítěte,
• proč je podle něj dobře, že děti k lékaři čím dál častěji doprovází tatínci 

… i o dalších zajímavých věcech, které s onemocněním dítěte souvisejí.

“Co jiného než pediatr bych měl být?”

Pan doktor s úsměvem říká, že ve svém povolání pediatra nakonec propojil práci svých rodičů – lékaře a učitelky. 

“Měl jsem v životě od začátku štěstí. Na rodiče, dětství a pak i na lékařské kapacity, od kterých jsem měl možnost se učit. Prof. Švejcar, prof. Matějček a další. Formovali mě jako plastelínu,” přemýšlí můj host.

Na otázku, proč si zvolil právě pediatrii, odpovídá svou typickou přirozeností: “Co jiného než pediatr bych měl být?” Po vzoru svých učitelů vnímá léčení dítěte jako práci s celou rodinou a rozvíjí tím obor tzv. sociální pediatrie. 

Mám pana doktora rád pro jeho nadhled. Z jedné strany s ním získáte pocit, že nic není tak vážné, aby se to nedalo řešit. A ze strany druhé cítíte, že každé vaše trápení má svou váhu. 

“Nic nebagatelizuji. I rýmička může být svazující,” říká pan doktor. Má tím na mysli situaci, kdy například kvůli nastydnutí batolete rodiče nespí, což ovlivňuje celou rodinu. 

Víc otců v čekárně

Pan doktor potvrzuje mou domněnku, že tatínků v čekárnách rok od roku přibývá. “Je to prima. Podle mě má být rodičovství symetrické a je dobře, že otcové mají čím dál větší zájem, co se s jejich dětmi děje,” vypráví pan doktor.  Podle něj jsou muži ve vnímání nemoci dítěte pragmatičtější, racionálnější a přímější. Vědí přesně, co od lékaře chtějí. V tom je podle zkušenosti pana doktora obecně práce s nimi pro doktora jiná než s maminkami.

Zajímá mě, zda lékař v ordinaci pozná, když v rodině chybí otec. Dříve či později prý ano, někdy i podle podezřelých příznaků, kterými může být počůrávání, koktání nebo sebepoškozování. Stává se podle něj stále častěji, že právě muž zůstane na výchovu sám.

“Dítě cítí, že v rodině něco není v pořádku, ale nedokáže to rozumem pobrat.

Někdy musíme věci skládat jako rozsypané kostičky, aby se malý pacient uzdravil,” vypráví doktor Biskup.  

Nezvládnutý rozvod? Mixér v hlavě dítěte

“Věřím tomu, že dítě do jednoho roku patří mámě, od jednoho roku oběma a v pubertě tátovi,” říká pan doktor s úsměvem a podotýká, že se samozřejmě jedná o zjednodušený pohled.

Během povídání také upozorňuje na tzv. syndrom zavrženého rodiče, který se někdy v konfliktech v souvislosti s rozvodem objevuje a má dopady i na tělesné zdraví. V hlavě dítěte se slovy pana doktora v rozvodovém zmatku roztáčí mixér, který nejde zastavit. 

“Pokud rodiče nenajdou cestu, jak spolu komunikovat ve prospěch dítěte, nepomůže ani sebelepší právník. Ale to už jsme za hranicemi toho, co zmůže lékař,” dodává ze své zkušenosti. 

“Mám 4 děti. Jsem nejbohatší muž”

V povídání s panem doktorem jsem nahlédl do mnoha dalších z jeho zajímavých myšlenek. Říká například, že dobrá zdravotní sestřička tvrdí v ordinaci muziku a odpracuje i 80 % toho, co lékař. A hlavně sám sebe v roli čtyřnásobného otce vnímá jako velešťastného a nejbohatšího muže.  

A zkušenost, kterou na závěr pan doktor formuloval jako vzkaz pro tatínky?

“Když už máte se ženou sex, tak zvažte, jestli s ní chcete i vychovat dítě. Vrátí se vám to ve stáří.”

Doufám, že rozhovor s MUDr. Pavlem Biskupem pro vás bude stejně hřejivý svou lidskostí jako pro mě. Dejte mi vědět, jak se vám líbil, a také, jaké zkušenosti máte z doprovázení svých dětí k lékaři vy. Budu se na vaše zprávy těšit.