Rozhovor na Aktuálně.cz

To je ten s kočárkem. Muž na rodičovské je v Česku za exota, zde jsou jejich příběhy

foto Aktualne.cz

Když se Janu Bittnerovi narodil syn, nechtěl ho vídat jen po práci a o víkendech. Aby s ním mohl trávit víc času, přidal se ke dvěma procentům mužů, kteří v Česku chodí na rodičovskou dovolenou. Jako ostatní oslovení otcové přiznává, že si to rodina mohla dovolit také díky finanční situaci. Aktuálně.cz přináší příběhy mužů, kteří se více, než je obvyklé, zapojili do péče o děti.

„Věděl jsem, že narození dítěte bude velká zodpovědnost a neznámá. Nechtěl jsem proto, aby starost ležela jen na jednom člověku,“ vypráví Jan Bittner, který se živí jako ekonom, proč odešel na rodičovskou dovolenou. Příběhy otců jsou třetím dílem seriálu „Ženy, muži, peníze“, ve kterém se Aktuálně.cz věnuje nerovnému odměňování.

Syn se Bittnerovi narodil v roce 2020. Manželka předtím pracovala v zahraničí a na peněžitou pomoc v mateřství neměla nárok. Bittner proto nastoupil už na mateřskou dovolenou. Po šestinedělí, dříve na ni otcové nemohou.

„Nikomu kolem mě to nepřišlo zvláštní. Máma je na mě dokonce pyšná,“ odpovídá s úsměvem na otázku, zda se okolí podivovalo, že svoji práci vymění za mateřskou a rodičovskou.

Ani na vesnici, kam se z Prahy s rodinou přestěhovali, to nevzbudilo rozruch. „Jen si mě místní rychle zafixovali jako toho pána, co chodí s kočárkem,“ říká.

Podle úřadu práce nastupují v Česku na rodičovskou dovolenou jen dvě procenta mužů. Červnový průzkum společnosti Ipsos a projektu Česko v datech ale ukázal, že se přes 80 procent mužů kloní k tomu, aby otcové strávili s dětmi alespoň část rodičovské. Zvykem je to třeba ve Švédsku, kde mají oba rodiče nárok na 240 dní. Rodiče, kteří se tam společně dělí o péči, mají také zpravidla rychleji druhé dítě. 

V Česku ale často představují překážku peníze. Muž většinou vydělává více než partnerka. Průzkum organizace Liga otevřených mužů z roku 2015 ukázal, že právě peníze jsou hlavní důvod, proč otcové nevyužívají rodičovskou.

„Stále platí za hlavní osobu, která přispívá do rodinného rozpočtu. Ve chvíli, kdy jdou na rodičovskou, je finanční výpadek domácnosti poměrně významný,“ vysvětluje Lukáš Talpa z této organizace. 

Měli by muži využívat aspoň část rodičovské dovolené?

Rozhodně anoSpíše anoSpíše neRozhodně ne
Bezdětní muži30 %51 %17 %2 %
Otcové jednoho dítěte32 %44 %22 %2 %
Otcové dvou dětí26 %58 %16 %1 %
Otcové více než dvou dětí48 %39 %13 %0 %

Zdroj: Česko v datech, 2021

Podobně to vidí i Bittner. „Kdybychom silně záviseli na jednom příjmu, bylo by rozhodování jiné. My jsme to ale dokázali skloubit tak, abych část týdne pracoval já a část žena, která se živí jako překladatelka,“ říká.

Skloubit rodinný a profesní život pomohla páru také koronavirová pandemie, protože mohli pracovat z domova. Bittner byl na rodičovské do letošního října.

„Dcera to vnímá“

Zkušenost s rodičovskou má také Vít Masare, který před narozením dcery v lednu 2018 pracoval v administrativním oddělení nadnárodní firmy. Se ženou se v péči o dítě střídali dva roky, než mohla jít do školky. Říká ale, že v českých podmínkách je pro páry těžko dostupné, aby se mohly na rodičovské střídat. 

„Každý si většinu pracovních povinností splnil během dvou a půl dne, zbylý čas jsme trávili s dcerou,“ popisuje Masare, jehož manželka se živí jako produktová designérka.

Během dvou let, než dcera nastoupila do školky, vyměnil Masare firemní prostředí za práci poradce radního a později pozici terénního pracovníka v neziskovém sektoru. Současně pracuje jako neplacený spolupředseda pražské organizace Strany zelených.

Pro dceru je podle něj normální, že se jí plně věnují oba rodiče. „Žena před ní třeba zmiňuje, že se nějakou věc naučila ode mě. Dceři pak dojde, že to umí nebo zná díky tomu, že tráví tolik času s tátou,“ míní. 

Masareho i jeho ženu ovlivnilo také vlastní dětství. Oba pocházejí z rozvedeného manželství. Sám Masare vyrostl bez otce, neměl tedy naučený vzorec, že otec pracuje a žena se stará o domácnost.

Boj se stereotypy

Zaběhlý postup, kdy žena vychovává dítě a muž nosí domů peníze, mění i David Škrobánek, který pracuje jako HR konzultant na volné noze. Přiměla ho k tomu osobní zkušenost. 

V roce 2013 se s rodinou přestěhoval za prací do Velké Británie. „Práce byla časově náročná. Ráno jsem ale vstával s dětmi a večer je uspával, trávil s nimi víkendy a dovolené. Měl jsem pocit, že na to, jak náročnou mám práci, se jim věnuji hodně,“ vypráví Škrobánek.

S manželkou se ale rozvedli a soud přidělil děti do péče jí. Odstěhovala se s nimi do Česka. „Do té doby jsem bral jako samozřejmost, že můžu být s dětmi kdykoliv. Najednou mi ale někdo diktoval, kdy s nimi budu, a kdy ne,“ vzpomíná. 

Rychle se proto s Británií rozloučil a odjel do Česka také. A soud nakonec rozhodl o střídavé péči. Aby mohl skloubit děti a práci, nevybral si už znovu zaměstnanecký poměr, ale začal podnikat sám na sebe jako konzultant. Založil také projekt Dobrý táta, který pomáhá mužům skloubit pracovní život s rodičovstvím.

Znovu se oženil a teď se podílí na výchově pěti dětí. „V Česku sice funguje otcovská dovolená, trvá ale jen týden. To nestačí. Dítě potřebuje ke zdravému vývoji oba rodiče,“ míní Škrobánek.

Podobně jako oba výše zmínění otcové si uvědomuje, že pro mnoho párů jsou překážkou peníze. „Když jsou matky na rodičovské, mnohdy třeba pět, šest, či osm let podle počtu dětí, otec musí rodinu živit. To je normální,“ říká.

Jak rodičovství přispívá k nerovným odměnám

Kvůli dlouhé době, kterou Češky tráví na mateřské, se navíc prohlubuje rozdíl ve mzdách mužů a žen. Socioložka Lenka Simerská, která na ministerstvu práce a sociálních věcí vede projekt 22 % k rovnosti, upozorňuje, že je potřeba to řešit. Projekt 22 % k rovnosti se zabývá právě nerovným odměňováním mezi muži a ženami v Česku.

Lidem vracejícím se z mateřské a rodičovské by podle ní měly firmy dorovnávat příjem tak, jak v jejich nepřítomnosti rostl pracovníkům na stejné pozici. Ať už uvnitř podniku, nebo u jiných zaměstnavatelů.

Průzkum ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2019 navíc ukázal, že ženám může v profesním růstu nebo získání místa bránit očekávání zaměstnavatele, že budou například často doma s nemocnými dětmi. 

K tomu, aby na rodičovskou chodili i otcové, se přiklání i Talpa z Ligy otevřených mužů. Ženy pak nemusí kariéru přerušovat na dlouhou dobu.

Navíc Talpa doplňuje, že společnost se podle průzkumů nedívá skrz prsty na muže na rodičovské, ale na ženy. „Když nastoupí do práce místo partnera, okolí na ně často pohlíží jako na krkavčí matky. Protože upřednostnily kariéru před péčí o děti,“ uvádí.

Jak to dělají v Británii

Záleží také na postoji firem. Škrobánek dává příklad z Británie, kde žena tráví s dítětem doma obvykle nejvýše rok. S firmou může být celou dobu v kontaktu díky různým školením a mítinkům. Ty se pro rodiče na mateřské nebo rodičovské konají třeba jednou měsíčně, aby nevypadli z profesního života.

V Česku to ale podle socioložky Simerské kulhá. „Stále se počítá s tím, že matka zmizí z trhu práce na x let. Když si po prvním dítěti nemůže najít dobrou práci nebo školku, případně zjistí, že by nenastoupila za vyhovující mzdu, raději znovu otěhotní,“ popisuje. Pár tak alespoň nepřijde o daňovou slevu na manželku. Vznikají tak situace, kdy žena zůstane s dětmi doma několik let.

Sociologové mluví také o pojmech „motherhood penalty“ a „fatherhood bonus“. Znamená to, že z kariérního hlediska je pro muže výhodné pořídit si dítě. Muži, kteří vychovávají děti, často mohou dosáhnout na vyšší mzdu než bezdětní.

Simerská také radí, aby firmy více nabízely flexibilní pracovní úvazky. Když se muži narodí dítě, podnik by si měl uvědomit, že v takovou chvíli může i on požadovat pružnou pracovní dobu, aby sladil situaci v rodině s prací.

Pro firmy je také výhodné, když si dokážou udržet své lidi i po návratu z rodičovské. Podle Simerské to šetří náklady na personální práci a přispívá k loajalitě zaměstnanců nebo atmosféře ve firmě. Nerovné odměňování je podle ní potřeba řešit právě proto, aby se rodiče mohli sami rozhodnout, kdo z nich nastoupí na mateřskou a rodičovskou. 

Článek naleznete také zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pribehy-muzu-na-rd/r~ac9350f051c111eca824ac1f6b220ee8/

Adéla Očenášková 

Aktuálně.cz

8. 12. 2021 7:32

Komentáře

Napsat komentář