Podcast #27 Jak může pomoci mediace – Robin Brzobohatý

V tomto díle podcastu je mým inspirativním hostem Robin Brzobohatý. S více než 4000  mediovanými kauzami je  jedním z nejzkušenějších mediátorů v České republice. Působil ve Fondu ohrožených dětí nebo jako vedoucí mediačního programu na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Nově působí jako profesor na Slezské univerzitě v Opavě.

Povídali jsme si tom:

• jak se k mediaci dostal,
• co mediace může při řešení konfliktu přinést
• nebo kde má mediace své limity.

Robin Brzobohatý studoval vyšší odborně sociální školu Caritas v Olomouci. Zjistil, že talent na komunikace. Práci pak hledal v oblastech, kde se může komunikaci věnovat, hlavně v souvislosti s rodinnými vztahy, které ho zajímají nejvíc. 

Ve Fondu ohrožených dětí se snažil najít cestu, jak například při asistovaném předávání dětí nebo při asistovaném kontaktu co nejvíc pomoci rodičů s komunikací. Také podporoval obnovování vztahů jednoho rodiče s dítětem tam, kde byl kontakt delší dobu narušen. 

Jak sám říká, nástroje, které měl tenkrát v roli sociálního pracovníka v ruce, mu nestačily. 

“Fungovali jsme jako  hasící přístroj,” říká a vysvětluje: “Vidíte plamen, tak ho sfouknete. Ale příčinu požáru nevyřešíte.”

Proto využil možnost naučit se ovládnout nový nástroj – mediaci – a následně ho v péči o ohrožené děti i pomoci institucionalizovat.

Tři podmínky mediace

“Konflikt – minimálně dva lidi – třetí osoba,” vyjmenovává Robin Brzobohatý tři podmínky mediace. Pro mediaci existuje několik popisů a tím nejbližším mému hostu je vysvětlení, že se jedná o způsob, jak třetí strana nezapojená do konfliktu pomáhá  lidem projít obtížným rozhovorem a vytvořit podmínky pro to aby šlo o rozhovor konstruktivní.

Přibližuje pak detailněji i další rysy mediace, které někdy lidem nebývají jasné předem:

• Mediátor nedělá rozhodnutí. To je na zúčastněných stranách.
• Mediátor neovlivňuje výsledek.
• Mediátor nehodnotí.

Zjednodušeně se podle Robina Brzobohatého dá říci i to, že mediace dává lidem podporu, aby mohli sami určovat svou budoucnost. Ne soud, ne jiný člověk, ale oni sami. 

Vychází i z definice jednoho ze základních kamenů mediace. Ta říká: “Mám právo určit svoji budoucnost.” V našem případě budoucnost své rodiny a svých dětí.

“Neustále lidem připomínám, jaké rozhodnutí dělají a jaké možnosti mají,” přibližuje v povídání host svou práci. 

Povídáme si i o tom, ja jak zákon mediaci pomáhá či nepomáhá, jak jde ve výjimečných případech nařídit a také, jak je v některých situacích pro mediátora těžké, nepasovat se do role soudce.

Čím dříve, tím lépe

Ve chvíli, kdy se lidé dostanou do konfliktu, jsou přirozeně  ve hře silné emoce a zapíná se mód přežití. Mediátor pak pomáhá dodat situaci racionální pohled.

Robin Brzobohatý mluví o své opakované zkušenosti s tím, že se vyplatí s mediací začít co nejdříve. Tam, kde se rodí konflikt, lidi jen tak něco nezastaví. “Roztáčí se kola nedorozumění, rodiče dělají víc a víc kroků proti sobě a vždy mají pocit, že jen reagují na toho druhého. Čekání nepomáhá a čím dříve mediaci využijeme, tím lépe,” vypráví.

To stejné mi ostatně potvrdil v jednom z minulých dílů podcastu i pan soudce Vladimír Polák. Mluvil o tom, že čas hraje klíčovou roli v předcházení krizi, která může dojít až k vleklému a nepříjemnému soudu. 

Ještě jednu věc podle Robina Brzobohatého lidé v mediaci často podceňují: že budou muset investovat. “Mediátor není instalatér,” říká a vysvětluje svůj příměr tím, že nejlépe udělal svou práci mediátor ve chvíli, kdy zúčastněné strany samy vytvořily mezi sebou dohodu. Proto vyžaduje účast v mediaci osobní investici obou rodičů – bez ní odejdou bez výsledku. 

Na závěr jsme si povídali i o tom, jestli mediace vyjde levněji než soud a proč lidé v konflitku často nepoznávají své blízké, ale někdy ani sami sebe. 

Dejte mi vědět, čím vás nový díl inspiroval, budu rád. Můžete přidat i zprávu o tom, jakou máte sami zkušenost s mediací. Díky.