V českém veřejném prostoru stále více rezonuje téma otcovství. Podle kouče Davida Škrobánka, který pomocí projektu Dobrý táta pomáhá mužům překlenout různé životní situace, je to ale stále málo. Hlavně ve firmách je podle něj třeba táty více podporovat, stejně jako se snaží vycházet vstříc maminkám. S problémy se však nepotýkají jen čeští otcové. Potkat mohou i cizince, pro které může být rodičovství v cizí zemi oříšek – zejména pokud se vztah mezi partnery začne rozpadat.

Pomoc pro táty (nejen) v nouzi

Projekt Dobrý táta má jako své poslání pomáhat řešit problémy otců, které zůstávají tabu. David Škrobánek se snaží lidem vysvětlit, že nejsou o nic menší než ty, se kterými se potýkají maminky. Chce tátům pomoct najít rovnováhu mezi rodinou, péčí o děti, prací a volným časem. Pomáhá také těm, kteří prochází těžkými obdobími, jako je například rozpad manželství.

Celkově se pomoc tatínkům dá shrnout do pěti oblastí:

1. Proměna muže v tátu
2. Rodina, práce a muž
3. S dětmi si nevím rady 
4. Rodina se rozpadá
5. Sešívaná rodina

Jak sám David Škrobánek podotýká, muži se na něj bohužel obrací většinou až v tom čtvrtém bodě, kdy už je situace velmi komplikovaná a obtížná. Je to hlavně z toho důvodu, že se tátové stydí vyhledat pomoc. Proto je třeba toto povědomí více rozšiřovat a táty podporovat v tom, aby o svých problémech více mluvili.

Osobní zkušenosti a práce v HR

Podle Davida Škrobánka projekt vznikl na základě dvou impulzů. „Tím prvním byl rozpad mého manželství. To se stalo v době, kdy jsem v Londýně pracoval jako HR ředitel. Po rozhodnutí soudu přestěhovat děti do České republiky pro mě nemělo žádný smysl mít skvělou práci a nebýt se svými dětmi. A tak jsem se do České republiky vrátil okamžitě i já.“ 

Po návratu do ČR ale David Škrobánek zjistil, že je velmi složité najít si práci, kde by měl podmínky pro to, aby se dětem mohl dále intenzivně věnovat. „Narazil jsem na to, že ač jsem si já jako HRista vždy zakládal na tom, aby se rodiče mohli vracet po mateřské nebo rodičovské dovolené zpět do pracovního procesu, měl jsem sám najednou problém najít si práci se zkráceným nebo flexibilním úvazkem.“ 

Tím dalším impulzem byly zkušenosti, které nabyl prací v sektoru HR v době života ve Velké Británii. „Klíčový okamžik nastal, když jsem se v Britské obchodní komoře tady v Česku chtěl podělit o to, jak to ohledně pracujících otců funguje ve Velké Británii a zjistil jsem, že se problematice na tomto poli v Česku nikdo nevěnuje,“ doplňuje David Škrobánek. „Je to z toho důvodu, že všichni řeší primárně problémy maminek a na táty nikdo nemyslí. A tak vznikl projekt Dobrý táta.“

Otcovství v ČR a legislativa

V severských zemích – například ve Švédsku – je zcela normální, že jde otec na rodičovskou dovolenou. Česká republika, a to zejména v businessové rovině, zůstává pozadu. Vývoj k lepšímu u nás nastává alespoň v osobní oblasti, především u mladší generace rodičů, která si povinnosti kolem dětí dělí mnohem rovnoměrněji. 

David Škrobánek vidí budoucnost tohoto tématu pozitivně. „Já celou dobu tvrdím, že to bude  mladá generace, která to změní. Bez ohledu na to, kdo bude v parlamentu a kdo bude prezidentem. Mnohem více si totiž váží svého vlastního času a požadují po zaměstnavatelích větší míru flexibility. A maminky jsou více akční a chtějí pracovat.“

Z pohledu legislativy se podle něj věci pomalu posouvají k lepšímu, i když velmi pomalu. Nově mohou jít tátové na rodičovskou dovolenou a vybrat si dva měsíce dovolené navíc nad rámec rodičovské. Po porodu mohou být dva týdny s dítětem doma. „Pandemie ten vývoj uspíšila. Před Covidem flexibilita a práce z domova moc nefungovala, ale během něj byly firmy vůbec rády, že někdo pracuje, a bylo jim jedno odkud. Posunuly se hranice – teď je nový standard to, že zaměstnanci pracují většinou 2-3 dny v týdnu z domova. Takže tátové mají teď více možností, jak s dětmi trávit čas, i když u toho třeba pracují,“ říká David Škrobánek.

Tátové-manažeři

Nejvíce nápomocný bývá Dobrý táta podle Davida Škrobánka manažerům. „Často narážím na příběhy, kdy je tátům, kteří žádají o střídavou péči u rozvodových soudů vyčítáno, že s dětmi netrávili dostatek času, protože si budovali kariéru. ‘Kariéra’ je zde brána skoro jako sprosté slovo. Tyto předsudky přetrvávají u většiny soudců, zejména starší generace.“

Ve firmách se v současné chvíli řeší především témata související s matkami, což vidí jako pozitivní, ale nejedná se podle něj o ucelený pohled na věc. „V businessu můžeme pozorovat velkou vlnu rovnoprávnosti žen a mužů, která je ale z pohledu rodičovství zaměřená spíše na ženy. Takže i když se spousta firem snaží zaměřit se na problémy matek a rodičovství obecně, často se zapomíná na otázku otcovství,“ dodává David Škrobánek.

Problémem je i to, že se muži o těchto záležitostech bojí nebo ostýchají s HR manažery hovořit. Raději tiše trpí, než aby se vedení svěřili. „I proto toto téma otevírám ve workshopech, které dělám ve firmách. Záleží mi na tom, aby se debata rozproudila.“

Otázku otcovství ve firmách je třeba řešit i z toho důvodu, že potíže v rodinném životě se mohou podepsat na pracovním výkonu dotyčného. „Znám to z osobní zkušenosti. Svou práci v Londýně jsem miloval, ale když se mi začalo rozpadat manželství, moje hlava byla najednou někde úplně jinde. Na pracovním výkonu se nepodepisují jen tyto velké krize. Už i to, že je muž věčně v práci a netráví čas s dětmi, i když by chtěl, může vést k horší koncentraci a způsobovat problémy.“

David Škrobánek s CEO Foreigners Andreou Tkačukovou.

Vratká pozice tátů-cizinců

Pokud zaměstnáváte cizince, kteří mají děti, je třeba myslet na to, že jejich situace je ještě zapeklitější. A to zejména pokud mají děti s Češkami. Expati-tatínkové totiž nemají v Česku to stejné zázemí jako jejich lokální protějšky. Nemají tu svou rodinu a postrádají znalost zdejšího soudního systému. 

„Když jsem žil v Británii a řešili jsme první fázi rozvodu, tak to pro mě bylo kvůli cizímu justičnímu systému velmi složité. I proto vím, jak se cizinci u nás cítí. Otcové původem z jiných zemí než z Česka nebudou vědět, jak to u nás funguje. Tyto případy mohou být velmi dramatické,“ doplňuje David Škrobánek.

Důležité je podle něj upozornit i na otázku předsudků, například co se týče národnosti nebo barvy pleti. „Klidně se u nás může se stát, že se autority budou na tátu z cizí země dívat skrz prsty. Mohou předpokládat, že se bude chtít vrátit do „své“ země, takže jim děti nesvěří.“

I tito muži mohou najít oporu v projektu Dobrý táta. „Pro táty-cizince jsou tyto situace tak náročné, že to často raději vzdají, protože nemají potřebnou podporu. V těchto případech radím, aby rozhodně neodcházeli, protože jakmile ukážou, že by třeba pro klid dítěte byli ochotni odejít, není cesty zpět a dítě tím utrpí značnou újmu.“

I hodina se počítá

Co se týče trávení času s dětmi, Dobrý táta radí, že by je tátové měli co nejvíce začleňovat do svého každodenního života. Tyto chvíle totiž mají blahodárný vliv na celou rodinu. To potvrzuje i případ muže pracujícího na vysoké pozici v korporátu, který před pár lety David Škrobánek řešil. 

„Jednalo se o 12 letého chlapce a tátu, který uplatňoval velmi striktní výchovu a netrávil se synem mnoho času. To se negativně podepsalo na chování dítěte ve škole a na tom, že nosil domů špatné známky. Později jsem zjistil, že ten chlapec se odmítal učit, aby nemohl jít na dobrou univerzitu a tím pádem neměl šanci získat práci na vysoké pozici jako jeho táta. Bál se, že by se stejně jako jeho táta později nemohl kvůli práci věnovat svým dětem.“

Vše se nakonec vyřešilo tím, že dotyčný začal se synem trávit více času po návratu z práce a o víkendech. 

Podle Davida Škrobánka se počítá každá chvíle. To je jedno z hlavních poslání jeho projektu. „I pouhá hodina denně už se na dítěti podepíše pozitivním způsobem. A když si toto muž uvědomí, tak i to z něj může udělat dobrého tátu.“

—

Chtěli byste projekt Dobrý táta přivést i k vám do firmy? Ozvěte se Davidovi Škrobánkovi. Spolupracuje s mnoha společnostmi , jako například ČSOB, Škoda Auto, Johnson & Johnson, SAP, DHL nebo Vodafone. V nabídce má webináře, individuální konzultace i firemní workshopy či motivační přednášky. V rámci Dobrého táty vašim zaměstnancům i vám nabízí kromě tématu otcovství i další témata včetně firemní kultury a diverzity.

Celý rozhovor můžete najít zde: https://blog.foreigners.cz/cs/dobry-tata-david-skrobanek-pomoc-tatum/